V tomto článku se pokusím podívat na antické mince z pohledu investora a tedy ne sběratele. Přístupy investora a sběratele jsou do jisté míry podobné, neboť většina sběratelů samozřejmě nechce zbytečně nevýhodně utrácet peníze, ale rozdíl spočívá v jiném pohledu na cenu a vzácnost mincí.
Denár Caesara
Rozdíl mezi investorem a sběratelem je v tom, že investor chce na mincích pokud možno vydělat, nebo přinejhorším uchovat hodnotu peněz do investice vložené. Nezajímá ho historická cena a vzácnost mince, ale tržní cena mince. Ta může být velmi rozdílná od jakési virtuální ceny mince symbolizující vzácnost mince. Proč tomu tak je? Vše záleží na oblíbenosti. Samozřejmě, že všichni by chtěli mít minci Caesara, jakožto nejznámějšího panovníka. Kdežto například Macrianus (vládl s otcem jen několik měsíců na přelomu let 260 a 261), který se na aukcích vyskytuje několikanásobně méně, už zajímá mnohem méně lidí.
Athenská tetradrachma
Jaké mince jsou oblíbené? Kromě Caesara jsou to vládci ze začátku císařství, zvlášť známější jména jako Augustus, Nero, Caligula, Hadrian atd. Mimo i nesběrateli oblíbených císařů jsou vyhledávány mince které nesou na sobě zajímavé symboly a výjevy (například lodě, znaky legií, výjevy z řeckých bájí), nebo se váží k oslavě určitému historickému okamžiku, stavbě a pod. (Vespasianova legenda IVDEIA, slavné stavby aj.) Z řeckých mincí jsou vyhledávány tetradrachmy, což jsou velké stříbrné mince s hmotností i přes 17 gramu. Ty jsou obecně většinou vzácnější samy o sobě, ale cena athenské se sovou je už z části tvořena oblíbeností.
Nákupem antických mincí ztrácí investice do značné míry na likviditě. Rychle se zbavit antických mincí a prodat je za výhodnou cenu může trvat dlouhou dobu. Na druhou stranu ztrátou likvidity získáme poměrně jistou investici, jejíž hodnota si dlouhodobě drží svou cenu. Respektive v případě antických mincí cena stoupá a to poměrně vytrvale a ne o zanedbatelnou hodnotu už řadu let.
Výhoda antických mincí je kromě stoupajících cen i velké množství sběratelů po celém světě. Například u bohemiky (českých mincí) jsme byli svědky prudkého poklesu cen u mnoha mincí. Někdy i poklesu na zlomek původní ceny. Stává se to hlavně díky rozprodeji velkých depotů nalezenými detektoráři. I pár desítek vzácných mincí v depotu může radikálně snížit jejich cenu. Kvůli množství sběratelů antiky se i docela velké depoty rychle rozprodají a ceny se stabilizují během několika měsíců.
Zlatý solidus Honoria
Zajímavé je porovnání investice do antických mincí například s investicí do zlata. Cena zlata v předchozích letech stoupala až do roku 2011, kdy byl vrchol cen. Následně od roku 2012 klesla o 35 procent a ještě klesá. Kolísání cen zlata se projevilo i většině běžných zlatých mincí jako například habsburské 10ti a 20ti koruny (zlaté mince kolem roku 1900). Oproti tomu růst cen zlatých antických mincí se prakticky nezastavil.
Pokud chce investovat do antických mincí větší obnos peněz, je důležité:
-
při koupi nepřeplácet cenu mincí – cena antických mincí stoupá, ale to není možné do nekonečna.
-
vybírat co nejhezčí stavy – krásné stavy mincí si udržují cenu a to často i v případě, že se do oběhu se dostane větší počet stejných mincí
-
dbejte i na kvalitu mincí – vyhýbejte se upravovaným mincím, mincím různě poškozeným (například stopy po oušku) a samozřejmě dejte pozor na padělky. Radši se důkladně poraďte se zkušenými sběrateli antiky
Má smysl investovat do antických mincí? Pokud Vám nevadí horší likvidita, jsou mince krásným způsobem investice. Kromě objektů s finanční hodnotou jsou to historické předměty, které se na rozdíl od bankovních výpisů dají ukázat návštěvě. Ne každý se může chlubit například tím, že vlastní minci, kterou možná držel samotný Caesar nebo Alexander Veliký. Samozřejmě jako jiné způsoby investování nesou riziko i přes to, že ceny antických mincí za poslední roky rostou a nevypadá to, že by se měl růst zastavit.
