Tento článek se věnuje nákupním kanálům, jejich efektivitě a problematice cen mincí.
Jsou čtyři hlavní kanály kde nakupovat mince – numismatické obchody, numismatické aukce, aukční portály a přebytky jiných sběratelů.
Numismatické obchody (počítá se k nim jak fyzické sídla tak i jejich webové obchody) nabízí často omezený výběr mincí a ceny jsou obvykle vysoké, což reflektuje náklady s obchody spojené. Logicky se v nich mince obměňují s menší pravidelností. Výhoda je, že si do nich můžete mince přijít osobně prohlédnout a máte relativní jistotu autenticity, nebo alespoň možnost minci vrátit. Spousta světových obchodů má své mince vystavené na webech jako je http://www.vcoins.com/ a http://www.ma-shops.com/. Je nutné počítat s vyššími cenami, záleží to od prodejce, ale někdy jsou to i násobky „rozumné“ ceny.
Numismatické aukce jsou asi nejlepší způsob, jak obohatit svojí sbírku, co do variability a kvality. Aukcí je veliké množství od velkých světových až po lokální, jako jsou u nás aukce ČNS (viz numismatika.cz). Ceny jsou vyšší, nicméně lze i na nich nakoupit mince za velmi dobré ceny, pokud máte štěstí. Výhoda těchto aukcí je ve zmíněné variabilitě a kvalitě, ale i v autenticitě mincí. Alespoň u těch velkých sálových, které upozorňují i na vady mincí či jejich úpravy. Jsou to například HD Rauch, Lanz, Kuenker, americká CNG a desítky dalších. U nás je největší pražská Aurea. Problém vidím ve velké variabilitě cen plus navýšení cen poplatky, které si aukční domy účtují nad vydraženou cenu. Velkým aukcím se budu samostatně věnovat v článku v budoucnu.
Na světové numismatické aukce lze přihazovat prostřednictvím agregačních serverů jako jsou sixbid.com nebo český nume.cz.
Aukční portály mají tu výhodu, že zde můžete (opět se štěstím), vydražit mince za skvělé ceny. Nejvýznamnějším světovým aukčním portálem je eBay, u nás zase Aukro. Velký problém těchto serverů je neserioznost některých prodejců a hlavně pravost mincí. Vězte, že například na eBay ve Španělsku je 50% mincí falešných a mezi hezkými možná 90%! V Německu či Anglii je to lepší, ale postupně zaznamenávám výrazné zhoršování. Kromě padělků se zde prodávají mince různě patinované nebo dokonce dorývané bez upozornění od prodejce.
Aukro je svým způsobem zvláštní. Jeho problematika je v tom, že na něm není dobrá kupní síla a dražené mince (bez minimální ceny) jdou na něm často za zlomek ceny v zahraničí. To se může zdát jako dobré pro sběratele, ale bohužel to dost snižuje nabídku. Spousta prodejců tam mince nedává, protože se bojí prodeje nízko pod jejich cenou.
Kupování mincí od jiných sběratelů je dost podobné obchodům, jen s tím rozdílem, že ceny mezi sběrateli jsou často o něco nižší jak od jiných zdrojů, i když výjímek je taky dost. Při koupí mince od zkušeného sběratele máte skoro jistotu, že je mince pravá. Bohužel ne vždy sběratelé nabízí kvalitní mince, neboť ne všichni kvalitní mince opravdu sbírají. Každopádně jsou sběratelé dobrým zdrojem když už ne na mince, tak na informace. Do této skupiny spadá i můj obchod s přebytky (takže po přečtení tohoto článku hybaj si ode mě neco hezkého koupit 🙂
Samozřejmě jsou i další zdroje na nákup mincí jako zastavárny, bazary a v posledních letech jde do oběhu i dost mincí od detektorářů, i když antické mince se nalézají hlavně ve státech, kde v minulosti dlouhodobě pobývali římané. Tam je to jednak často legální a taky je tam mincí daleko více. Bazary, zastavárny a pod. mají tu nevýhodu, že antické mince tam mají ojediněle a navíc nejsou specialisté na mince, takže nemáte jistotu pravosti.
Poslední zajímavost na závěr je ohledně ceny mincí v jednotlivých zemích. V určité zemi mohou být některe bežné mince či panovníci i výrazně levnější než v jiných zemích a to jednoduše z důvodu výskytu. Například Allecta ci Carausia si nejlevněji pořídíte v Anglii, kde vládli. Upozorňuji, že se to týká nejběžnějších typů reversů, vzácnější mohou být naopak dražší. Je to kvůli tomu, že těchto mincí je tam dost, ale je tam i více specializovaných sběratelů, kteří jdou po vzácných typech mincí.