Před několika lety jsem zaregistroval zajímavý nález stříbrných siliq a miliarensu v Anglii. Mohlo jich být pár desítek. S nálezcem jsem dokonce mluvil. Snažil se mince prodat (což je v Anglii legální, mince měly být zdokumentované). Později je dal do jedné z anglických aukcí. V obojím případě chtěl za mince docela velkou sumu (i v aukci byla velká volačka) a mince se mu zjevně nedařilo prodat. Následně jsem o nimcích nějaké dva-tři roky neslyšel, až jsem je záhlídl rozprodávat na ebayi. Poznal jsem je hned.
Mince totiž měly tu smůlu, že byly zkorodované. Kamarád o podobných mincí mluvil jako schnilých. I když siliquy mají docela velký obsah stríbra, u určitém prostředí dokážou významě zoxiduji a to nejen na povrchu, ale hlavně uvnitř. A podobně jak u zelené nemoci (green disease) se tak může stát, že minci drží pohromadě jen vrchní vrstva. Tato vrstva je ta, na niž při ražbě působí největší tlaky (a i teploty při nahřátí střížku) a tak můžeme mít pocit, že je kvalitnější než jádro mince, což vlastně je i pravda. Někdy jsou navíc mince máchány ve stříbře, takže ta vrstva může být opravdu dost odlišná od jádra. Vykorodovaná mince může dokonce vypadat jako suberát, i když jim není.
Mince může vypadat jako suberát
Pokud je mince napadena a zevnitř „sežrána“, je pak tatko vrstva to nejpevnější. Kolikrát stačí málo a mince se rozbije – například ťuknutí, upadnutí mince na zem a pod. A právě takto prožrané jsou i mince z tohoto depotu a využívám ho jako ukázku, na co si dávat pozor. Neříkám, že prožrané mince jsou úplně nehodnotné. Historickou a potažmo i ekonomickou cenu mohou pořád mít, mohou být i chloubou sbírky, ale musíte na ně dávat velmi dobrý pozor. Ale to by se mělo dávat na všechny mince, protože u některých nevíte, jak na tom jádro opravdu je. Kdyby mince níže nebyla obouchaná, vypadala by v bezvadném stavu.
Jde vidět, že jádro může mít až houbovitou drolivou strukturu
Zajímavost na závěr – prožraná mince se někdy dá poznat podle cinkání. Pokud minci roztočíte na stole a následně posloucháte její zvuk, zdrava mince ho má čistý zvonivý, sežraná škaredý šumivý. Ale nedá se tím vždy řídit, protože stačí prasknutí po ražbě a mince může mít zvuk špatný, i když je jinak v pořádku. Silné mince mají zvuk také špatný.
