Po pár letech „flákání se“, kdy jsem neměl čas na psaní, jsem začal pracovat na knize pro (primárně, ale nejen) sběratelé římských mincí. Polovinu (hlavní část) mám napsanou, ale dokončení v nedohlednu (což může být půl roku nebo pár let :), proto6e času je málo. Ale tímto chci poprosit sběratele, kteří náhodou vlastní ve slušném stavu některý z nominálů níže, od kterého bych potřebovat do knihy fotky, neboť ne vše mám:

Miliarense, aureus z prvního nebo druhého století, medailon (oficiální, foto provinčního mám). Z „běžnějších“ mi chybí i foto semisu.

Chápů, že jsou to vzácně věci.. no i kvůli tomu mi chybí 🙂
Díky!

Přátelé,

rád Vam pomáhám s ověřením pravosti, dorývání a či samotnou identifikací (hlavně římských) mincí. Ale protože se mi ozývá poměrně dost kolegů, tak:

Pro nekomerční účely, co se týka pomoci sběratelům, identifikace nálezových mincí, pomoc při ocenění sbírek a pod., rád pomůžu zcela zdarma, pokud mi to čas dovolí. Prosím ale abyste se řídíli Posíláním dotazů viz níže.

Pro komerční účely nemám problém sem tam s něčím pomoci, ale vše s mírou.

Pravidla posílání dotazů
Prosím posílejte mi pokud možno kvalitní fotky ve vyšším rozlišení, ideálně ale ořezané. V případě aukcí stačí link na danou aukci. A pokud možno pred aukcí, konkurovat Vám nebudu a je lepší řešit pravost dříve, než po koupi.

Děkuji!

Začínají se nějak moc objevovat mince, které mají v popisku uvedeno, že mince byla restaurována. Co to znamená?

Bohužel nic jiného, než že byla upravena a tedy je dorývaná. Neboli je to takové nenápadné krytí, že Vám prodejce nabízí přerytou minci, která je blíž falzu než pravé minci. Nedovolí si to nenapsat, protože by to bylo klamání kupujícího, vždyť se pod tento popis dá schovat úplně vše. Ne. Je to chyba. Prodejce by měl jasně napsat, že mince je dorývaná.

Přikládám obrázky mince takto nabízené, která byla razantně přeryta:

„Restaurovaná“ mince

„Restaurovaná“ mince

Tak tu mám pro Vás opět jeden ekonomický minipříspěvek.

Pokud by se z vývoje cen antických mincí daly vyčíst případné problémy v ekonomice a snahy investorů ulít do něčeho peníze, vše by nasvědčovalo tomu, že nás čeká velmi brzy krize. A to opravdu velká krize. Vývoj cen ukážu na zajímavé sérii mincí.

Určitě znáte „cestovní“ denáry Hadriana. Kdo nezná, tak jsou to denáry se jmény provincíí jako Egypta, Itálie, Hispánie, Germánie, Asie atd. Tyto mince na reversu zdobí jméno provincie (nebo jak je to u Nilu jméno řeky) a postava, která danou provincii zastupuje. Například pro Egypt a povodí Nulu je to personifikace Nilu (NILVS). Tyto mince jsou zajímavé a poměrně atraktivní. Ještě před pár lety bych na takové mince v pěknám stavu přihazoval 120-180 eur. Dokonce vlastním dvě a každá mě stála pod 100 eur. Před nějakými 2 lety jsem si všim, že 180e už stačit nebude. Najednou ceny skákaly třeba na  250-350 eur.

O víkendu šla aukce Savocy. Já ráno před ní koukal na ceny a šly tam 3 tyto ražby v pěkném stavu za 650 až 850 eur (ceny bez poplatků). Uff, trochu mě to zarazilo. Mince pěkné, to jo, ale přece jen se objevují v každé druhé aukci.  Pro porovnání (s další aukcí) přidávám link na NILVS, ten šel za 750 eur + poplatky:

https://www.sixbid.com/browse.html?auction=5773&category=190981&lot=4829402

Řekl jsem si, že lidi nějak blbnou, ale že za pár dní jde aukce Kuenkera, kde je celá plejáda těchto mincí a tam to bude určitě bez těchto excesů.

Ano, mýlil jsem se.

Mince u Kuenkera byly super, to se musí nechat. Ale ty ceny.. Dosažená cena většiny těchto mincí začínala na 1000 eur, GERMANIA dokonce za 1600 eur + poplatky. Za tu cenu se dá sehnat pěkný vzácný panovník nebo i aureus ve slušném stavu. NILVS tam šel mimochodem za 1200 eur + poplatky:

https://www.kuenker.de/en/auktionen/stueck/219476

Bohužel tento šílený vývoj jde tak nějak komplexně celou antikou, nebo alespoň římským císařstvím, které sleduji. Asi lidé mají moc peněz a je jim to jedno, jestli minci koupí za trojnásobek ceny. Přitom se říká, že sběratelů ubývá. Nechci vyvolat paniku, pořád se dají sehnat pěkné mince za dobré ceny. Jen je to pořád vzácnější a vzácnější.

A já k tomu dodávám: Doháje kde jsou tito kupci, když prodávám něco ja? 🙂

Je neuvěřitelné, kolik jich všude je. Já si pamatuji, a není to tak dávno, kdy sice na španělském eBayi bylo vždy spousta padělků, ale například na anglickém jen velmi zřídkla a i ty měli obvykle v textu info, že se jedná o kopie. Během pár let je anglický eBay padělky zahlcen. Když jsem ho dnes procházel, bylo jich tam snad více jak pravých mincí. Je to zarážející stav.

Dněšní průměrna eBay stránka z UK

Už jsem četl i nářek anglických prodejců antiky specializující se na eBay, jak je padělky ničí. Začínající sběratelé kupují „levné“ padělky, protože si myslí, že jsou pravé a že udělali skvělý obchod. Tím se snižují prodeje těm seriózním prodejcům. Ale mnohem smutnější je to, že část takto nachytaných začátečníků  po zjištění svého omylu od sbírání mincí odejde. Vlastně se jim nedivím.

Zajímavé také je, že spousta prodejců falz má skvělá hodnoceni. Možná opravdu kupující žijí ve velkém bludu a nechtějí si přiznat, že ta mince koupená za třetinu ceny je padělěk. Ehm.

Dá se s tím něco dělat? Toť otázka. Ale pokud si aukční portály či policie nenajme experty, tak asi nic.

Jediná pozitivnější zpráva je, že u nás těch padělků je ještě pořád poskrovnu. No dejme tomu trochu času.. 🙂

Před několika lety jsem zaregistroval zajímavý nález stříbrných siliq a miliarensu v Anglii. Mohlo jich být pár desítek. S nálezcem jsem dokonce mluvil. Snažil se mince prodat (což je v Anglii legální, mince měly být zdokumentované). Později je dal do jedné z anglických aukcí. V obojím případě chtěl za mince docela velkou sumu (i v aukci byla velká volačka) a mince se mu zjevně nedařilo prodat. Následně jsem o nimcích nějaké dva-tři roky neslyšel, až jsem je záhlídl rozprodávat na ebayi. Poznal jsem je hned.

Mince totiž měly tu smůlu, že byly zkorodované. Kamarád o podobných mincí mluvil jako schnilých. I když siliquy mají docela velký obsah stríbra, u určitém prostředí dokážou významě zoxiduji a to nejen na povrchu, ale hlavně uvnitř. A podobně jak u zelené nemoci (green disease) se tak může stát, že minci drží pohromadě jen vrchní vrstva. Tato vrstva je ta, na niž při ražbě působí největší tlaky (a i teploty při nahřátí střížku) a tak můžeme mít pocit, že je kvalitnější než jádro mince, což vlastně je i pravda. Někdy jsou navíc mince máchány ve stříbře, takže ta vrstva může být opravdu dost odlišná od jádra. Vykorodovaná mince může dokonce vypadat jako suberát, i když jim není.

Mince může vypadat jako suberát

Pokud je mince napadena a zevnitř „sežrána“, je pak tatko vrstva to nejpevnější. Kolikrát stačí málo a mince se rozbije – například ťuknutí, upadnutí mince na zem a pod. A právě takto prožrané jsou i mince z tohoto depotu a využívám ho jako ukázku, na co si dávat pozor. Neříkám, že prožrané mince jsou úplně nehodnotné. Historickou a potažmo i ekonomickou cenu mohou pořád mít, mohou být i chloubou sbírky, ale musíte na ně dávat velmi dobrý pozor. Ale to by se mělo dávat na všechny mince, protože u některých nevíte, jak na tom jádro opravdu je. Kdyby mince níže nebyla obouchaná, vypadala by v bezvadném stavu.

Jde vidět, že jádro může mít až houbovitou drolivou strukturu

Zajímavost na závěr – prožraná mince se někdy dá poznat podle cinkání. Pokud minci roztočíte na stole a následně posloucháte její zvuk, zdrava mince ho má čistý zvonivý, sežraná škaredý šumivý. Ale nedá se tím vždy řídit, protože stačí prasknutí po ražbě a mince může mít zvuk špatný, i když je jinak v pořádku. Silné mince mají zvuk také špatný.