Archiv rubriky: Antické mince

Upravovaný aureus Galliena

Je léto, práce na zahradě mi dává zabrat, na mince není moc času. Ale pomalu nám začíná podzimní aukční sezóna, tak něco na procvičení:

V Romě se právě draží aureus Galliena, bohužel je upravovaný – jednak jsou vyhlazený důlky v ploše (nejspíše po ůderech), navíc má i dorývanou bustu na několika místech – nejvíce je to patrné na ústech (došlo tam k odebrání materiálu vzniklého snad kvůli poškozenému razidlu) . Dále jsou docela významně upravovány vlasy. Škoda.

Dorývaný aureus Galliena z Roma Numismatics 2018

Původní aureus Galliena z roku 2012

Důležité – určování pravosti

Ahoj,

důležité informace pro všechny, co mi posílají dotazy o potvrzení pravosti antických mincí:

Odpovím Vám rád a zdarma a většinou rychle, ale doporučuji posílat dotazy pokud možno před koupí. I pro mě je těžké Vam zdělovat, že jste vyhodili pár tisíc za padělek a hlavně si ušetříte problémy. Bohužel s roustoucí kvalitou padělků se objevují pravidelně i u velmi seriozních prodejců a ve velkých aukcích, protože ne každý obchodník se na padělky specializuje.

Dále prosím překontrolujte kontakt na sebe. Není nad to 15 minut psát pul stránkový rozbor a pak zjistit, že jste napsali špatný email. Někdy je chyba jasná a správný email rozlousknu, někdy ale ne. Pokud nedostanete odpověd do pár hodin, email jsem nedostal, nebo naopak nejde odpovědět.

Dík!

Patina

Sesterc Volusiana s pěknou zelenou patinou a zbytky nečistot s barvou písku

Patina je tenká vrstva na povrchu mince, která vznikla reakcí kovu s prostředím. Patina nejen že dává minci ušlechtilý vzhled, ale taky ji chrání před okolními vlivy, a to zvláště u bronzových mincí. Patina se skládá obvykle z různých oxidů, sulfidů, chloridů atd. a její tloušťka jsou max desetiny milimetru.

Černá patina na folisu Galeria Maxima

Zlaté mince mají patinu výjmečně, protože zlato je stabilní a s okolím nereaguje. Zřídka se na zlatých mincích objevuje zabarvení do červena či červenohnědá.Tomuto zabarveni (či patině, i když přímo se zlatem nesouvisí) se někdy říká Boscorealská patina. Její název se odvozuje od nálezu depotu více jak tisíce zlatých aureů, které měly tuto patinu. Tento depot se nalezl při vykopávkách v Pompeích v roce 1895.

Denár císaře Nera s kabinetní patinou

Patina na stříbře je tvořena obvykle sulfidy a chloridy stříbra. Zatímco sulfidy na povrchu tvoří většinou neškodnou vrstvu, chloridy mohou povrch mince zničit i hluboko pod povrch (a po jejich odstranění mohou být v povrchu díry). Barvu má stříbrně šedou, šedou až černou, vzácněji s jemným zlatým nádechem. Oxidy mědi ji barví do hněda až červena. Stříbrné mince mívají i tzv. duhovou patinu, ta může vzniknout mimo jiné díky starému olejovému filmu na minci po konzervaci. Stará sbírková patina, muzejní patina, kabinetní patina atd. označují patinu vzniklou dlouhým umístěním mincí v depozitářích. Je to atraktivní patina se stříbrně šedým zbarvením a je některými sběratele velmi ceněna. Často je hezčí než nálezová patina. Ta nemusí být vždy pěkná a následně se lehce zničí chemickým čištěním. Kabinetní patina je obvykle na bázi sulfidů a podobných látek. Jejich zdrojem je často dřevo a přípravky na ošetření dřeva a nábytku, ve kterých jsou mince uloženy.

Denár Crispiny s originální nálezovou patinou a znečištěním

Atraktivní patina se zbytky měděné oxidace na antoninianu Valeriana.

U bronzových mincí má patina velkou škálu barev. Od různých odstínu hnědé (až s odstíny červené), zelené (vzácněji s nádechem modré) a žluté a jejich směsi až po černou.

Sesterc Crispiny se světle zelenou patinou

Olivová patina na sesterci Maximina Thraxe

Modročerná patina na sesterci Marka Aurelia

Patina je u většiny sběratelů velmi ceněna, zvlášť když je celistvá a barevně vyvážená. Cena některých mincí může díky dokonalé patině vzrůst i o stovky procent. Bohužel je mnoho lidí (například mezi detektoráři), kteří díky nešetrnému čištění patinu zničí.

Vzácný leč přečištěný antoninian císaře Victorina

Folis Fausty, u které byla čištěním patina téměř zničena a prosvítá kov, který však už také chytá patinu (nejpíše byla mince jemně patinována)

Vzhledem k oblíbenosti patiny se mnoho mincí uměle patinuje. V důsledku pokroku v chemii není dnes některé umělé patinování jednoduché rozeznat, zvlášť jen z fotografií. Proto je potřeba být velmi opatrný.

Antoninian Cara, pravděpoodbně uměle patinován

Denár septimia severa uměle patinován a to nejspíše jódem

S pojmenováním „písečná patina“ se setkáme na různých fórech, při prodeji mincí ale i v popisu mincí v aukcích. Není to patina v pravém slova smyslu. K některým mincím pevně přilne materiál z okolí jako prach, hlína či písek. Tyto nečistoty mohou utvořit na minci vzácněji velmi efektní povrch, který je zvlášť atraktivní ve světle hnědém až červeném zbarveni (odtud písečná patina, protože povrch má barvu písku) na minci s černou patinou. Bohužel tuto patinu je poměrně jednoduché poškrábat, například při mechanickém čištění.

Tzv. písečná patina

Vzácný folis Konstantina II. s krásnou černou patinou a bohužel nedobře zachovanou písečnou patinou po mechanickém čištění

Padělky římských mincí – dokument PDF

Ahoj,

dovolil jsem si sepsat článek týkající se padělků antických mincí. První půlka popisuje dobové padělky jako jsou suberáty, barbarské ražby, limes falza, redukce obsahu vzácných kovů a fyzická redukce (nejen) římských mincí atd. Ve druhé části se věnuje moderním falzům, technologiím jejich výroby, ale také hrubě nastiňuji základní rozpoznatelné znaky moderních falz a jak je rozeznat. Vzhledem k počtu padělků, se kterými se setkávám, je to skromný ale alespoň nějaký počin.

Práce ještě neprošla korekcí, tak omluvte případné chyby a slohové nedostatky. Uvítám jakoukoliv diskuzi k tématu. Pokusím se k padělkům někdy vrátit podrobněji.

http://mince.300ad.com/download/padelky_rimskych_minci.pdf (3 MB)

Legendy na reversech mincí císařského Říma – dokument PDF

Delší dobu pracuji na práci o reversech mincí císařského Říma, protože nic ucelenějšího v češtině tu není. Ono vlastně toho moc není ani v jiných jazycích. Většina zdrojů je velmi stručná a kolikrát se až vyhýbají hloubějšímu zanoření se do této problematiky (a já se jim už ani moc nedivím :). Zde zveřejňuji první verzi. Plánuji na ni i v budoucnu pracovat, protože téma reversů je docela obsáhlé a tak uvítám jakékoliv připomínky, nápady a samozřejmě i kritiku.

http://mince.300ad.com/download/legendy_na_reversech_minci.pdf ( 20MB )

 

Falzum aureu Gordiana III.

Nedávno jsem na web sberatel.com dával stručný komentář k aureu Gordiana III., který jsem identifikoval jako falzum. Myslím, že tam popisuji několik zajímavostí, které se týkají moderních padělků,  tak text opisuji i zde, protože může být pro někoho poučný. Jedná se o tuto minci:

Když se podíváte na fotky, tak je tam pár zarážejících detailů:

1. Na minci není originální povrch, prakticky úplně chybí, přitom detaily vlasů jsou velmi dobré. Nedokážu si představit minci v takovém stavu bez zjevných známek ražby. Leda že by vzal někdo kartáč a kompletně povrch zničil.

2. Střížek je zvláštní. Je tam až moc prasklin a roztřepení. To není fatální, ale bývá to běžné u denárů, kdežto ne u aureů Gordiana – ty mají obvykle hladké okraje a když už je tam prasklina, tak jedna významnější. Což by ukazovalo na to, že tato mince mohla vzniknout z denáru odlitím, nebo byla použita jiná technologie při ražbě.

3. Když se podíváte na praskliny, každá vypadá moc mělce. Jdou do ztracena, což by mohlo naznačovat lití, nebo na razidlo, které bylo odlito.

Následný obrázek je standardní pravý aureus Gordiana v podobném stavu:

Pravý denár Gordiana III.

Pravý denár Gordiana III.

Ten pocit z něj a hlavně z povrchu mince je úplně jiný, i kdyby bylo falzum špatně vyfocené. Podobné povrchy jsem viděl u odlívaných mincí nebo u mincí, které byly raženy pravděpodobně odlívanými razidly a to strojově, ne ručně. Ta fotka také krásně ukazuje, co se mi nelíbí na střižku viz bod 2. Takže z mého pohledu je to jednoznačně falzum a s velkou pravděpodobností vzniklé z denáru Gordiana.

 

Bouřlivou debatu i oponentůru uvítám 🙂

Vzácnost mincí císaře Proba – dokument PDF

Ahoj,

pokuď Vás zajímá císař Probus, dovolil jsem si napsat relativně obsáhlý článek pojednávající o většině jeho vzácných mincí. Můžete jej stáhnout jako PDF zde:

http://mince.300ad.com/download/vzacnost_minci_proba.pdf verze 0.95

Green disease – zelená nemoc

Zelená nemoc (anglicky green disease) je destruktivní oxidace převážně bronzových a měděných mincí. Jak už název napovídá, má zelenou barvu. Objevuje se na povrchu mince jako světle zelené skvrny. Někdy ale nemusí být na minci vůbec vidět. Narozdíl od běžných oxidaci je schopna doslova vyžrat minci zevnitř. Kov se přemění v zelenou hmotu pevnosti a konzistence křídy, kdy celou minci zpevňuje jen patina. Takováto mince je velmi křehká a už se nedá zachránit. Ale i přesto může být krásná a ve sbírce udělá radost. Jen se s ní musí nakládat velmi opatrně, protože i pád z malé výšky může minci vizuálně poničit.

„Zelená nakaza“ na Nerově ASu ve formě zelených ložisk

Teoreticky v suchém prostředí by se zelená nemoc neměla rozrůstat, ale pokud mince vykazuje napadnutí touto ničivou oxidaci, je více než vhodné ložiska dobře vyčistit. Doporučuji odbrousit a zneutralizovat hydroxidem sodným.

„Zelená nakaza“ pod odloupnutými okraji sesterce Antonia Pia

S touto oxidací se nejčastěji setkáme na větších bronzových mincích z 1-3. století. Zvláště jsou na ni náchylné sestercie (rep. double sestercie) a dupondie Postuma se zelenou patinou, které jsem mnohdy viděl sežrané zevnitř. Zvenčí může mince vypadat velmi pěkně, ale vzhledem ke křehkosti mají tyto mince často poničené okraje.

Úpravy mincí

O smoothingu a toolingu mincí jsem tu už psal. Zatímco smoothing je ještě tolerovatelný, tooling už ne. Narazil jsem na krásné příklady úpravy mincí toolingem a to i dílčích kroků této úpravy. Zajímavé je, že dílna, která tyto mince “vyrábí”, má několik zaměstnanců. Asi se to vyplatí. Nacházá se pravděpodobně v Srbsku.

Smutné na tom je, že tyto mince se často ukazují v některých sálových aukcích. A už jsem je viděl vydražit za ceny, za které odpovídají neupraveným mincím v té dané kvalitě. Nemám ponětí, kdo tyto mince kupuje. Možná jsou to bohatí investoři, kteří se v nich nevyznají? Kdo ví..

Čištění stříbrných mincí pomocí hydroxidu sodného

Před delší dobou se mi dostal do ruky konvolut stříbrných a měděných antických mincí se silnou vrstvou oxidace. Pokoušel jsem se je čistit běžnými postupy, ale většinou s velmi chabým výsledkem. Na oxidaci nezabíraly ani kyseliny, které se k čištění používají, jako například kyselina citrónová.

Došel jsem k názoru, že na mincích není klasická oxidace mědi, ale že se z této oxidace měď zpět vyextrahovala do své původní podoby, což mi později potvrdil kolega-chemik. A nánosu čisté mědi se zbavuje velmi špatně.

Experimentoval jsem několik měsíců (hlavně se stříbrnými mincemi) a zatím nejšetrnější se mi jeví čištění těchto mincí pomocí hydroxidu sodného.

Mince po cca 10 čistících cyklech. Pod zelenou měděnkou je vrstva vyextrahované mědi.

Postup:

Dám asi ⅓ malé lžičky hydroxidu sodného do 1dl vody. Odhadem dostanu jeho asi 1% roztok. Minci vložím do této lázně na 12-24 hodin. Minci vyjmu, opláchnu vodou. Vrchní vrstva oxidace s mědí se zbarví do černa. Tuto vrstvu pak mechanicky očistím. Používám na to speciální tužky ze skelných vláken. Stejně by měly posloužit párátka či nylonové kartáče, i když s menší efektivitou. Až se objeví světlá vrstva pod černou, opět dám minci do roztoku hydroxidu sodného.

Tlusté vrstvy oxidace by bylo ideální odbrousit, pak se délka čištění zkrátí.

Tmavou vrstvu mohu dočišťovat v lázni např. kyseliny citrónové. Používám s rozvahou a ne moc často, protože přece jen po několika cyklech se ničí povrch mince.

Po dočištění důkladně omyji minci ve vodní lázni.
Toto čištění trvá relativně dlouho a člověk nad mincí stráví delší dobu – při 15 cyklech cca jednu až dvě hodiny, ale výsledky jsou docela dobré.

POZOR! Hydroxid sodný je silná žiravina. Pracujte s nim velmi opatrně!