Archiv rubriky: Antické mince

Upravovaný aureus Galliena

Napsat komentář

Je léto, práce na zahradě mi dává zabrat, na mince není moc času. Ale pomalu nám začíná podzimní aukční sezóna, tak něco na procvičení:

V Romě se právě draží aureus Galliena, bohužel je upravovaný – jednak jsou vyhlazený důlky v ploše (nejspíše po ůderech), navíc má i dorývanou bustu na několika místech – nejvíce je to patrné na ústech (došlo tam k odebrání materiálu vzniklého snad kvůli poškozenému razidlu) . Dále jsou docela významně upravovány vlasy. Škoda.

Dorývaný aureus Galliena z Roma Numismatics 2018

Původní aureus Galliena z roku 2012

Důležité – určování pravosti

Napsat komentář

Ahoj,

důležité informace pro všechny, co mi posílají dotazy o potvrzení pravosti antických mincí:

Odpovím Vám rád a zdarma a většinou rychle, ale doporučuji posílat dotazy pokud možno před koupí. I pro mě je těžké Vam zdělovat, že jste vyhodili pár tisíc za padělek a hlavně si ušetříte problémy. Bohužel s roustoucí kvalitou padělků se objevují pravidelně i u velmi seriozních prodejců a ve velkých aukcích, protože ne každý obchodník se na padělky specializuje.

Dále prosím překontrolujte kontakt na sebe. Není nad to 15 minut psát pul stránkový rozbor a pak zjistit, že jste napsali špatný email. Někdy je chyba jasná a správný email rozlousknu, někdy ale ne. Pokud nedostanete odpověd do pár hodin, email jsem nedostal, nebo naopak nejde odpovědět.

Dík!

Patina

Napsat komentář

Sesterc Volusiana s pěknou zelenou patinou a zbytky nečistot s barvou písku

Patina je tenká vrstva na povrchu mince, která vznikla reakcí kovu s prostředím. Patina nejen že dává minci ušlechtilý vzhled, ale taky ji chrání před okolními vlivy, a to zvláště u bronzových mincí. Patina se skládá obvykle z různých oxidů, sulfidů, chloridů atd. a její tloušťka jsou max desetiny milimetru.

Černá patina na folisu Galeria Maxima

Zlaté mince mají patinu výjmečně, protože zlato je stabilní a s okolím nereaguje. Zřídka se na zlatých mincích objevuje zabarvení do červena či červenohnědá.Tomuto zabarveni (či patině, i když přímo se zlatem nesouvisí) se někdy říká Boscorealská patina. Její název se odvozuje od nálezu depotu více jak tisíce zlatých aureů, které měly tuto patinu. Tento depot se nalezl při vykopávkách v Pompeích v roce 1895.

Denár císaře Nera s kabinetní patinou

Patina na stříbře je tvořena obvykle sulfidy a chloridy stříbra. Zatímco sulfidy na povrchu tvoří většinou neškodnou vrstvu, chloridy mohou povrch mince zničit i hluboko pod povrch (a po jejich odstranění mohou být v povrchu díry). Barvu má stříbrně šedou, šedou až černou, vzácněji s jemným zlatým nádechem. Oxidy mědi ji barví do hněda až červena. Stříbrné mince mívají i tzv. duhovou patinu, ta může vzniknout mimo jiné díky starému olejovému filmu na minci po konzervaci. Stará sbírková patina, muzejní patina, kabinetní patina atd. označují patinu vzniklou dlouhým umístěním mincí v depozitářích. Je to atraktivní patina se stříbrně šedým zbarvením a je některými sběratele velmi ceněna. Často je hezčí než nálezová patina. Ta nemusí být vždy pěkná a následně se lehce zničí chemickým čištěním. Kabinetní patina je obvykle na bázi sulfidů a podobných látek. Jejich zdrojem je často dřevo a přípravky na ošetření dřeva a nábytku, ve kterých jsou mince uloženy.

Denár Crispiny s originální nálezovou patinou a znečištěním

Atraktivní patina se zbytky měděné oxidace na antoninianu Valeriana.

U bronzových mincí má patina velkou škálu barev. Od různých odstínu hnědé (až s odstíny červené), zelené (vzácněji s nádechem modré) a žluté a jejich směsi až po černou.

Sesterc Crispiny se světle zelenou patinou