Pár kolegů se mě ptalo, jak fotím mince. Myslím, že mé fotky nejsou zdaleka nejlepší, ale používám na ně obyčejný kompakt tak tady prozradím mých pár fint. Mince fotím na denním světle. Na focenou minci ale nesmí přímo svítit slunce, je lepší ji dát vedle světelného kužele do stínu. Fotím přes mini stativ, ale foťák se dá udržet i v ruce, pokud nefotím pozdě odpoledne, jak už není dostatek světla. Další finta je, že objektiv nemíří kolmo na minci, ale dám jej trochu našikmo a minci podložím viz obrázek. Lépe to prokreslí detaily.

Častý problém při focení je pod či přeexponování – mince je buď moc tmavá (často na bílém podkladě) nebo moc světlá (na tmavém podkladu). Zjistil jsem, že každý fotoaparát s tím má jiné problémy a je to pravděpodobně podle toho, z jaké plochy čipu vypočítává automatika výslednou clonu. Doporučuji experimentovat. Často je ale ideální použít podklad šedivé barvy tmavý asi jako barva pokožky. Může být i barevný, ale podle šedého dobře upravíte výsledné barvy při případných úpravách fotek.

Ač jsem rozjel blog poměrně nedávno, už řada z vás se mě snažila zkontaktovat. Na emaily (ať přímé či přes kontaktní formulář) reaguji většinou do několika hodit. Pokud neodpovím do druhého dne, tak je něco špatně – například se mi vrací Vaše emaily jako nedoručitelné (třeba jste se přepsali nebo máte plnou schránku – obojí se stalo) a moje adresa z domény 300ad.com může být někdy brána jako spam a najdete ji v nevyžádané poště. Stává se to vyjmečně, ale vše překontrolujte, když má odpověď nepřichází.

III. Stříbrné mince

Na stříbrné mince už lze použít chemické čistění. Nicméně vše závisí na množství stříbra. v minci. Na mince s obsahem stříbra nad cca 50-60% používám slaby roztok kyseliny citrónové nebo chelaton. Na mince s obsahem stříbra 30-60% chelaton a při nižším obsahu stříbra už chemické čištění nepoužívám, jen čistění v destilované vodě.

Čištění za použití destilované vody

Stejné jak u měděných mincí.

Čištění chelatonem

Chelaton je látka, která nereaguje se stříbrem, ale taky ani s mědí, která bývá hlavní příměsí ve stříbrných mincí. Dávkuji asi 1/4 čajové lžičky do 2 deci vody. Postup:

1. Minci pečlivě omyjte ve vlažné vodě mýdlem. Tím se odstraní mastnota.
2. Minci opláchneme, lehce osušíme a dáme do kádinky s roztokem chelatonu
3. Minci pravidelně z kádinky vyjmu (ze začátku cca co půl hodiny) a přečistím jemným kartáčkem a párátky. Čištění trvá hodiny až několik dnů.
4. Po vyčištění minci důkladně omyji pod tekoucí vodou, lehce osuším a následně ji dám na krátkou dobu do destilované vody. Stačí minuta až dvě. Ne déle než několik minut, Taky nedávat spolu s mincemi o jiném složení.

Nevýhody chelatonu jsou, že při delším působení chelaton také zničí patinu a některé oxidy mědi se s nim čistí špatně (většinou ty tmavě hnědé).

Čištění kyselinou citrónovou

Ke kyselině citrónové jsem býval skeptický, nicméně v poslední době ji úspěšně používám na čištění mincí s vyšším obsahem stříbra. Dávkuji podobně jako chelaton, asi 1/4 čajové lžičky a méně do 2 decilitrů vody. Postup je obdobný jak u chelatonu, ale osvědčil se mi tento postup, který často zachová i patinu:

1. Minci pečlivě omyjte ve vlažné vodě mýdlem. Tím se odstraní mastnota.
2. Minci opláchneme, lehce osušíme a dáme do kádinky s roztokem kyseliny citrónové
3. Minci vložím do roztoku kyseliny citrónové a nechám ji na ni působit
4. Po cca 8-12 hodinách minci nevyndávám, jen ji obrátím a nechám ji v kyselině dalších 8-12 hodin. Mám vyzkoušeno, že kyselina více působí na stranu mince otočenou směrem nahoru. A pravděpodobně tím, že se mince ničím nepřečišťuje, kyselina naleptává je vrchní vrstvu a patina se tak může na minci zachovat.
5. Minci vytáhnu, mýdlem a jemným kartáčkem ji omyji ve vlažné vodě, na lokální vrstvy oxidů používám párátko.
6. Pokud mince ještě není úplně vyčištěná, vrátím ji zpět do roztoku na několik hodin a opakuji bod 5. V 99% už mince by měla být komplet vyčištěná.
7. Jako bod 4. u čištění chelatonem

Výhody: Rychlé čištění a když se udělá dobře, zachová ražební lesk a patinu

Nevýhody: Může se zničit povrch mince (silným roztokem nebo dlouhým čištěním). Dokonce určitým způsobem zkorodované mince se mohou rozpadnout, oloupat (platí i u mincí, kde je nehomogenita materiálu)

Ostatní chemické čištění

Sem patří například čištění kyselinami jako je kyselina fosforečná, kterou obsahují různé vodičky na čištění stříbra, nebo i čistící prostředky jako je savo. Čištění s ní je velmi rychlé, nicméně i destruktivní pro mince jen s trochu menším obsahem stříbra. Taky jejím použitím (hlavně pokud použijete čistící prostředek) nenávratně poškodíte povrch mince. Mince se stane matnou. Takže pokud byla mince v ražebním lesku, velmi rychle o něj přijdete.

Na čištění stříbra se používájí i hydroxidy. S těmi velké zkušenosti nemám, ale měly by fungovat podobně jak kyseliny. Profesionálové používají mimo jiné čpavek, ten je ale v amatérských podmínkách nebezpečný.

II. Měděné a bronzové mince

Čištění za použití destilované vody

Čištění za použití destilované vody je ten nejšetrnější způsob, jak vyčistit prakticky jakékoliv mince ať už měděné, bronzové, nebo stříbrné s malým obsahem stříbra bez poškození či odstranění patiny. Pro stříbrné mince s vyšším obsahem stříbra (nad cca 60%) nebo zlaté je rychlejší a i efektivnější použít postupy níže.

Potřebné vybaveni: destilovaná voda, jemný kartáček na zuby, párátka

Postup:

1. Minci pečlivě omyjte ve vlažné vodě mýdlem. Tím se odstraní mastnota.
2. Minci opláchneme, lehce osušíme a dáme do kádinky s destilovanou vodou (cca 2 deci)
3. Minci jednou za čas (ze začátku 1-2 dny, později po několika dnech) z kádinky vyjmeme, kartáčkem vyčistíme, opláchneme, lehce osušíme a dáme zpět do kádinky. Při čištění kartáčkem můžeme použít mýdlo nebo mýdlovou vodu. Pevnějčí krustu se snažime odstranit párátkem.

Toto opakujeme pravidelně. Čištění může trvat týdny. Destilovanou vodu doporučuji jednou za týden vyměnit.

Čištění za použití olivového oleje

Postup je stejný jak s destilovanou vodou. Olivový olej je mírně kyselý, tak v určitých případech může být čistění rychlejší než s destilovanou vodou. Nevýhoda je kontakt a práce s olejem. Podle zkušeností kolegů ne každý olej funguje efektivně. Je to kvůli rozdílnému pH. Někdo doporučuje měděné mince do oleje vložit a vrátit se k nim klidně i za půl roku.

Chemické čištění

Prakticky jakékoliv chemické čištění měděných a bronzových minci je destruktivní. V lepším případě se zničí jen patina, mnohem častěji se ale naleptá povrch mince, což může minci úplně zničit. Chemicky se mince čistí různými přípravky jak speciálními na mince, tak běžnými čistícími chemikáliemi například použitými na kuchyň. Patří sem i tzv. „čištění špenátem“, což je defacto namáčení v mírně kyselé lázni, nebo čištění sodou. Vše jsou buď neefektivní či destruktivní způsoby. Z chemického čičtění, co jsem vyzkoušel, je nejideálnější chelaton. Používám jej ale jen lokálně a krátkodobě u velkých oxidací. Chelaton nereguje s mědí, nicméně reaguje s jejími sloučeninami, takže i s krustou a patinou.

Mechanické čištění

Mechanické čištění je destruktivní čištění, které lze použít jen u opravdu bezcenných mincí, které chcete rychle vyčistit a nejde vám o zachování jejich hodnoty. K mechanickému čištění se používají například mosazné kartáče (co nejjemnější tím lepší), ale taky solvina, zubní pasta, kašička ze sody a pod.

V poslední době se začíná používat kartáčů se štětinami ze stříbra. Používá se často na antické mince, kde údajně by neměl poškozovat patinu při rozumném použití. Čistí se způsobem, kdy se přejíždí minci v jednom směru (takže ne oběma), mince se otočí a čištění se opakuje.

Vzhledem k tomu, že opakovaně čtu dotazy na téma čištění mincí na různých fórech a ne vždy jsou odpovědi podle mých zkušeností ideální, rozhodl jsem se sepsat mé několikaleté zkušenosti s čištěmín a konzervováním mincí. Pořád se učím, tak uvítám rady odborníků.

I. Teorie – základní rady

Rada číslo jedna je nejdůležitější a všichni by ji měli znát nazpaměť: Pokud nemáte zkušenosti a není to nezbytně nutné, minci nečištěte. Zvlášť pokud se jedná o hezkou či zajímavou minci. Minci (třeba stříbrné) se nic nestane, když ji uložíte a vrátíte se k ní, až zkušenosti mít budete. Uvědomte si, že během pár minut můžete zničit objekt, který přečkal v pořádku několik století.

Před čištěním mince je třeba tuto minci prozkoumat, jak by se měla čistit a jestli vůbec se může čistit. Některá mince mohou vypadat na první pohled dobře, uvnitř včak mohou být zkorodované či prasklé. Zdraví ražené mince se dá poznat velmi jednoduše – mince se jemně hodí například na dřevěný stůl a jestli hezky cinká, je v pořádku. Pokud se Vám ale stane, že se vám mince v ruce rozlomí či rozpadne i přes to, že jste s ní zacházeli opatrně, tak se netrapte, s největsí pravděpodobnodtí už stejně byla zničená.

Minci byste měli čistit tak, aby, pokud je to možné, byla zachována patina mince ale třeba i ražební lesk mince. Patina je tenká vrstva oxidace na minci. Často je tmavá či barevná a dodává minci cenu. Většina nešetrných chemických čištění ji dokáže nenávratně zničit. Ražební lesk se vyskytuje nejčastěji u mincí, co byly v oběhu jen velmi krátce. Při nešetrném čištění či při použití různých chemických látek se může taky jednoduše nenávratně zničit.

Po vyčištění by se měla mince stabilizovat – njlépe pořádným omytím vodou a pak krátkou lázní v destilované vodě. Mince ale v destilované vodě nesmí být dlouho, protože například na stříbrných mincich se při delší době lázně usazují nečistoty jako měď a na minci se objeví načervenalý povlak.

Minci jednoduše dobře vysušíte na suchém větraném místě. Klidně nechte minci sušit několik dní. Uvnitř mince mohou být vodou nasáklé vrstvy a praskliny, které se vysušují pomalu a uzavřením nevysušené mince do kapsle nebo i sáčku by vlhkost mohla napomáhat korozi.