Kromě falz mincí můžeme narazit ještě na upravované mince. Úpravy mincí jsou nejčastěji hlazení a dorývání. Nejvíce jsou takto upravovány měděné a bronzové mince. Šetrné hlazení většině sběratelů moc nevadí, většinou je to srovnání povrchu zničeného při oxidaci. Dorývání je oproti tomu vysoce nežádoucí a dorývaní mince se bere jako jakýsi druh padělku. Je to snaha uměle zvýšit kvalitu mince. Někdy jsou úpravy zjevné, někdy je ale i zkušený sběratel nemusí zásahy jednoduše poznat. Je nutné například porovnávat minci se známými originály jak u falešných mincí.

Pokud koupíte minci a ta se ukáže jako dorývaná a nebylo to u ní uvedeno, slušný prodejce by ji měl vzít zpět.

Dorývaná řecká mince – nepřirozený výraz, podivně hranaté vlasy atd.

Dorývaná řecká mince – pokud je tělo dravce tak sjeté, jakto, že jdou vidět detaily perutí na křídlech?

Dorývaná řecká mince – jasné žářezy tam, kde by při zachovalosti zbytku mince být nic nemělo nehledě s porovnání s klasickou mincí

Suberát je defacto padělek dobové mince. Je to mince s jádrem z levnějšího kovu než je originál. Nejčastěji se jedná o měděné jádro pokovené zlatem či stříbrem. Ceny suberátu dosahují cca třetinu ceny originálu.

Zajimavé je, jak jsou často suberáty dokonale udělány. Docela se mi jeví docela rozumná teorie, že některé byly vytvořeny úmyslně za pomocí originálních razidel, nebo dokonce že je například v době Říma vyráběli římané úmyslně pro obchod s kmeny barbarů.

Ukázka suberátu se zbytky postříbření

Důkladné rozpoznání padělků antických mincí není vůbec jednoduché. Podrobné vysvětlení jde mimo tento blog i mimo mé zkušenosti. Proto popíšu jen základní poznatky, které ale mohou pomoci rozpoznat i některá kvalitní falza. Způsoby jak rozpoznat falza jsou:

• Porovnání celkového vzhledu mince – každé období má charakteristický styl výroby, ražby a designu mincí.
• Grafický styl mincí – i skvělí soudobí grafici mají velký problém napodobit styl rytiny na razidle, ať samotného grafického obrazu jako je portrét, tak i stylu a fontu písma.
• Prozkoumání plochy mince – hledáme například bublinky na povrchu mince vzniklé při odlévání, kdy v roztaveném kovu uvíznou vzduchové bubliny. Na padělek mohou upozornit taky nesrovnalosti v detailech – detaily na minci mizí postupně, jak se mince ošoupává oběhem. Pokud opotřebení nesouhlasí, mohlo opotřebení nastat právě při odlévání.
•  Prozkoumání hrany mince – pokud byla mince slepována ze dvou částí (reversu a aversu) nebo odlévána, je velká šance, že tento postup zanechal stopy na hraně mince. Například zbytek nálitku a pod. I když y se padělatel určitě snažil tyto stopy zamaskovat, málokdy to jde dokonale.

Já se rád zaobírám defekty, které jsou na originálních mincích a ne například na odlévaných a tyto, pokud je na minci najdete, mohou poukázat na originalitu mince:

• Nalezení defektů, které jsou jen na originálních mincích – tenké praskliny, které prochází skrz celou minci, se při odlévaní napodobit nedají. U ražených mincí se taky často objevuje jakýsi halo efekt dobře viditelný kolem portrétu – vypadá jako světlý stín. Vzniká při ražbě kvůli různě silným tlakům působící vůli reliéfu na ražený kov.

Výborný web na vyhledávání nejběžnějších falz je http://www.forumancientcoins.com/fakes/search.php

A zde ukázky falz:

Falzum denáru Otha z eBay – kromě na první pohled jiného stylu si všimněte nerovného povrchu se spoustou důlku – znaku z odlévání

Falzum denáru Augusta z eBay – opět jiný styl, kropenka na povrchu a dole pravděpodobne zbytek z upilovaného nálitku

S antickými mincemi se falza spojují více jak s jiným odvětvím numismatiky. Je to kvůli celosvětovému zájmu o antické mince a jejich vysoké ceně. V poslední době se ale nepadělají jen vzácné mince. Stává se, že se objevují padělky i běžných minci v cenách desítek EUR. Navíc jsou padělky čím dál tím dokonalejší.

Většina padělků se dá s trochou zkušenosti rozeznat. S kvalitními padělky už je velký problém. Často je potřeba držet minci v ruce. Proto začátečníkům doporučuji nakupovat mince na větších aukcích a od důvěryhodných prodejců a určitě se nebát ptát na mince zkušenějších sběratelů, protože každý sběratel, který to myslí vážně, se rád seznámí s případným falzem. Poznávání falz se budu věnovat později.

Kromě novodobých padělků se můžete setkat s dobovými falzy jako jsou suberáty či dobové napodobeniny mincí například kelty. Také se vzácněji objevují stará falza například tzv. paduány.

Základním zdrojem antických mincí jsou aukce a to jak Internetové, tak i velké sálové. Internetové jsou například aukční portály jsko české Aukro nebo ebay. Velké aukce jsou v ČR třeba Aurea, v zahraničí H.D. Rauch, Kunker, Lanz, Hirch atd. I na velkých aukcích se dají limity (tzn. vaše maximální příhozy) posílat online přes Internet. K tomu slouží například servery jako www.sixbid.com.

Výhoda velkých aukcí je jednoznačně kvalita materiálu a relativní bezpečnost koupě originálů oproti aukčním portálům. Nevýhodou jsou vysoké ceny, i když to je relativní, protože mince v krásných stavech se zde objevují méně často a hrozí velké nebezpečí falz.

Nákup na aukcích je jednoduchý – často stačí jen poslat limitní lístek na danou adresu či prostřednictvím webu. U velkých aukcí nesmíte zapomenout na dvě věci – k vydražené ceně se připočítává poplatek pořadatele, který je obvykle 17 až 20 procent, daň, která je například v Německu 7 procent, poštovné a pojištění. Tyto poplatky navýší cenu o 25 až 35 procent, což je docela dost.

Po tom, co proběhne aukce a vy vyhrajete, pořadatel aukce pošle fakturu. Po jejím zaplacení pošle i mince. Platí se převodem na účet, kreditní kartou či třeba PayPalem. Uvědomte si, že i platba kreditkou či Paypalem něco stojí a pořadatel si naúčtuje 2.5 až 4.5 procent, u kreditky o trochu méně. Platba bankovním převodem po EU je za cca 250 – 300 Kč.

Dejte taky pozor na Aukce mimo EU, což je třeba USA ale i Švýcarsko. Z věcí mimo EU musíte zaplatit DPH a clo, což může aukci taky dost prodražit.

Sbírání mincí by měla být v prvním případě zábava pro sběratele. Čím více sběratelů ji v poslední době bere i jako investici. Antické mince k tomu přímo vybízejí, neboť jejich obliba, a v tom se odrážející cena, pomalu stoupá. Oproti například bohemice se sbírá celosvětově a z velké části se eliminuje efekt propadnutí ceny mince kvůli nalezení depotu těchto mincí. To je u bohemiky problém, protože nález depotu mince už jen ve stovkách kusů může defacto úplně zničit jejich cenu, což dokazuje nedávná minulost.

Obecně ale platí, že jako investice se nejvíce hodí mince v krásných stavech, ty budou vždy poptávány, i kdyby se zmenšila základna sběratelů. Každopádně nezkušeným sběratelům (či dokonce investorům) doporučuji nastudovat ceny mincí versus jejich kvalita, nebo si nechat poradit od zkušeného sběratele. Ne každá koupená mince je dobrá investice.

Z hlediska ekonomie je ukládáni investice do mincí spíše sázka na jistotu podobně jak například investice do zlata. Samozřejmě riziko ztráty tu vždy je, ale je malé oproti  třeba investicí do fondů. Zase je to hlavně uložení peněz a jejich pozvolného zhodnocení než rychlé a vysoké zhodnocení machinacemi na akciových trzích. Problém mincí jako investice je také jejich nízká likvidita. Pokud chcete mince dobře prodat, je potřeba počkat na nejlepší příležitost – například dát minci do velké aukce.

Pokud chcete sbírat antické mince, chce si to ujasnit tři věci: jaké období sbírat, jaké mince z tohoto období sbírat a s tím jde v ruku v ruce rozpočet, neboli kolik peněz na to mam.

Období spolu s typy mincí nám určí zaměření sbírky. Promyslet finance je taky velmi důležité. I s malou investicí řádově stokoruny až například dva tisíce Kč měsíčně můžete za několik let poskládat zajímavou sbírku. Jen není rozumné se s tímto rozpočtem pokusit sbírat řecké tetradrachmy (poznámka: jejich ceny jsou od několika tisíc za desítky i více tisíc Kč).

Nejčastější zaměření sbírek je následující (do závorek uvedu cca minimální ceny mincí v alespoň trochu rozumných stavech)

• řecké drobné bronzové mince (300Kč)
• řecké drobné stříbrné mince (800Kč)
• řecké statéry či tetradrachmy (5000Kč)
• římská republika (hlavně stříbrné denáry, 1000 Kč)
• římské císařství – mince dle panovníků (200-700Kč)
• římské císařství – stříbrné denáry 1.-2. století (700Kč)
• římské císařství – sestercie (1500Kč)
• římské císařství – Konstantinovci (150Kč)
• římské císařství – Gallienova ZOO (300Kč)
• keltské mince (1000Kč)

U římského císařství se dají sbírat jednotliví panovníci a spousta se jich dá sehnat v rozumných stavech relativně levně. Například Postumus, Gallienus, Tetrikové, Aurelianus, Probus, panovníci 4století atd. Jsou to hlavně billonové a měděné či bronzové mince. Ze stříbra se nejlevněji sbírá Alexander Severus, Phillip I. Arab, Gordian III. a pod.

Antické mince se rozumí všechny mince a platidla od nejstarších mincí až po zánik východořímské říše a to hlavně mince řecké, římské a keltské, což znamená cca 600 před n.l. až po 5 století našeho letopočtu. Toto rozpětí obsahuje tisíce druhů mincí všemožných typů a velikostí.

Ahoj všem!

Tento malý blog bych chtěl věnovat sbírání (nejen) antických mincí, neboť sám jsem měl v začátcích zájmu o antiku a antické mince problémy sehnat třeba i základní ucelené informace. Neplánuji psát vědecké traktáty, je to jen pokus o sepsání pár informací, které mohou pomoci. Nejsem odborník, mám se toho moc co učit, ale začátky snad mam už za sebou. Pokud Vám bude cokoliv zajímat, napište.